100 věcí, které jste nevěděli o kreativitě

Uncategorized

Pomáhá kreativitě alkohol? Jsou víc kreativní holky, nebo kluci? Kdy jsou umělci na vrcholu? Funguje brainstorming? A proč byste měli používat žehličku jako sporák a hrát na housle? Tady je 100 nejzajímavějších dat, faktů a pikantností ze 100 knih a studií o kreativitě, které mi v poslední době prošly rukama.

  1. Brainstorming je úplná ptákovina. Přestaňte s ním ztrácet čas. Tuhle kreativní metodu popsal v roce 1948 Alex Osborn v knize Your Creative Power a různé studie už její přínos mnohokrát vyvrátily. Velké nápady vznikají většinou o samotě, ne ve skupině.
  2. Kytka, míček a žlutý hrníček. I věci, které máte na pracovním stole, můžou ovlivnit, jak jste kreativní. Čumění na zeleň zvyšuje schopnost soustředit se, hraní s míčkem probouzí nové myšlenkové dráhy a jasné, barevné věci jsou stimulantem pro oči.
  3. Alkohol nepomáhá. Výzkumy ukázaly, že pití alkoholu snižuje schopnost kreativního uvažování. Na druhou stranu, mezi devíti laureáty Nobelovy ceny za literaturu bylo pět alkoholiků, píše Petr Žák v knížce Kreativita a její rozvoj.
  4. Ani jiné návykové látky vás nezachrání. Dokonce jsou tím nejméně efektivním způsobem, jak podpořit kreativitu. Větší vliv na kreativní výsledky má podle meta studie meditace, cestování, komplexní trénink a kultura.
  5. Z hudebky k Nobelovce. Hraní na hudební nástroj stimuluje mozek. Nositelé Nobelových cen hrají oproti svým méně úspěšným kolegům 2× častěji na nějaký hudební nástroj, 7× častěji malují a 12× častěji se věnují psaní, říká Adam Grant v publikaci The Science of Creativity.
  6. Deadliny nepomáhají. Lidi jsou pod tlakem výkonnější, ale ne kreativnější. Tlak kreativitu často zabíjí, říkají vědci. Iluze kreativity vzniká záměnou těch dvou pojmů.
  7. Na pohlaví nezáleží. Výzkumy prokázaly, že pohlaví nemá vliv na to, jak jsme kreativní. A proč bylo vždycky víc kreativců chlapů? Ženy nebyly k tvůrčím počinům stimulovány a podněcovány, píše Petr Žák v Kreativita a její rozvoj.
  8. Vylepšit, ne objevit. První nože tu byly už před 2 miliony lety, i přesto designeři stále navrhují nové. Deštníky existovaly už ve starém Egyptě, i přesto lidstvo přichází stále s novými modely, píší Brandt & Eagleman v The Runaway Species.
  9. Úspěch přes noc neexistuje. Když se Beatles v roce 1964 ocitli na Heathrow, vypadalo to, že se přes noc zrodily hvězdy. Ale oni už odehráli přes 1 200 koncertů, vypráví Rod Judkins v knížce The Art of Creative thinking.
  10. Čas je teď. Nikdy nebyla vhodnější doba pro to, abyste dělali umění a vydělávali na tom, říká Mark McGuinness v knížce 21 Insights for 21st Century Creatives.
  11. Tvorba je škrtání. Dostat se přes tvůrčí blok vyžaduje uvalit na sebe omezení, píše Austin Kleon v Kraď jako umělec. Nemít peníze, čas nebo prostředky je tím pádem skvělý. Pusť se do práce s tím, co máš, dodává Kleon.
  12. Klíčem jsou chyby. Kreativci jsou připraveni dělat chyby. Počítají s tím, že to nevyjde. Člověk, který nedělá chyby, nevytvoří nikdy nic nového, říká Paul Arden v knize It’s Not How Good You Are, It’s How Good You Want To Be.
  13. Kreativní už jsme byli. V testu kreativity, designovaném původně pro NASA, George Land zjistil, že 98 % dětí (3–5 let) je vysoce kreativních. Mezi dospělými pak našel jenom 2 % kreativců. Kreativitu se nepotřebujeme učit, ale udržet si ji.
  14. Kreativita není talent. Je to způsob myšlení, řekl John Cleese. Zapomeňte už jednou provždy na ten talent, do prdele.
  15. Jedna věc jsou vlohy, druhá, jak je rozvíjíte. Michelangelo vyrůstal mezi kameníky, Picasso v rodině učitele kreslení, Mozart v rodině hudebního skladatele. Všichni se svá řemesla učili od jeslí.
  16. Pochybnosti nikdy nezmizí. Když stál v roce 1975 Steven Spielberg na premiéře Čelistí vzadu v kinosále, nervózně čekal, co na film diváci, vypráví Rod Judkins. Když ze sálu vyběhl divák, poblil se v předsálí, následně se omyl na toaletách a vrátil se na své místo, Spielberg se teprve uklidnil. V ten moment jsem si uvědomil, že mám hit, vzpomíná.
  17. Kouzlo je ve spojování. Kreativita je hledání spojení ve věcech, ve kterých ostatní spojení nevidí. Je to spojení dvou známých věcí v něco neobvyklého. Ne hledání nového, ale spojování věcí, které známe.
  18. Voda nakopává. Mozek je tvořen ze 73 % vodou, a proto už 2% dehydratace ovlivní naši pozornost. Pokud se cítíte zaseknutí, dejte si sklenku vody, radí Sanjay Gupta v knize Bystřejší mozek. Hned se vám bude tvořit líp.
  19. Neexistuje vypínač. Kreativita není něco, co jde zapnout a vypnout, je to způsob, jakým se koukáte na svět a jak na svět kolem sebe reagujete, říká Rod Judkins v knížce The Art of Creative Thinking.
  20. Introverti vedou. Tedy alespoň v kreativitě. Vyplývá to z výzkumů S. Caina, který říká, že introverti mají větší kreativní potenciál. Píše Petr Žák v knize Kreativita a její rozvoj.
  21. Způsob tréninku je zásadní. Výjimečně úspěšní lidé často jinak cvičí/trénují. Daniel Coyle, autor knihy Tajemství talentu, popisuje tzv. intenzivní cvičení. Je to trénink, kdy se pohybujete na hraně toho, co umíte/víte a co neumíte/nevíte. Tím, že opravujete své chyby, se učíte rychleji.
  22. Přenášení plodí nové možnosti. Z jednoho oboru do druhého. Ptejte se: Jak by tohle mohlo fungovat někde jinde? Když se například vědci ptali, jak by mohli přenést a využít schopnosti mořské sasanky, vznikl první fluoreskující pes Ruppy. Jo. Je to fakt svítící pes.
  23. Nic není dané. Zpochybňování vede ke kreativním spojením. Například musí být hudba slyšet? Nemusí. Skladatel John Cage složil skladbu 4’33”, ve které jsou přítomni muzikanti, ale na nic nehrají, vypráví John Ingledew v knize How to Have Great Ideas.
  24. Cílem není být kreativní. Úkolem je všímat si, vnímat a spojovat. Jak řekl umělec Grayson Perry: Mým úkolem je všímat si věcí, kterých si ostatní nevšimli.
  25. Motivace. Dříve se věřilo, že pozitivní naladění posiluje vnímavost a zvyšuje pravděpodobnost, že dostanete nápad. Výzkum Eddieho Harmona Jonese a jeho kolegů ale naznačuje, že vše spíše závisí na intenzitě motivace, píše Scott Barry Kaufman v knížce Zrozeni tvořit.
  26. Originalita neexistuje. Cílem není vymyslet něco originálního nebo být originální. Všechno už bylo vymyšleno. Spíš než originální používám daleko lepší slovo: fresh, říká John Hegarty v knize Hegarty on Creativity.
  27. Laterální myšlení je základ tvořivosti. Díky němu dokážeme vymýšlet možnosti, scénáře a nové cesty. Díky jeho opaku –⁠ vertikálnímu myšlení –⁠ dokážeme ze všech možností vybrat tu nejvhodnější, vysvětluje rozdíly v našem myšlení autor pojmů Edward de Bono v knize Lateral Thinking.
  28. Arcistrach. To je praotec všech strachů, který nás často dělí od našich kreativních snů. Strach z toho, že uspějeme. Bojíme se, že skutečně máme to nadání, ke kterému nás nabádá ten ustavičný tichý hlásek, píše Steven Pressfield ve Válce umění.
  29. Komplexnost. Mihaly Csikszentmihalyi shrnul 30 let rozhovorů s kreativci: Kdybych měl jedním slovem vyjádřit, čím se jejich osobnosti liší od ostatních, je to komplexnost. Mají v sobě protikladné extrémy, nejsou ani tak jedinci, jako spíš mnohočetnými osobnostmi.
  30. Konzistentnost je král. Možná nebudete každý den psát dobře, ale špatnou stránku můžete vždycky editovat. Prázdnou stránku nikoliv, řekla americká spisovatelka Jodi Picoult.
  31. Kreativita není o náhodě nebo štěstí. Kreativita potřebuje 3P. Podmínky + Postoj + Proces. Vhodné podmínky, dobrý postoj a správný proces. Málokoho napadne něco přelomového, aniž by na tom pracoval.
  32. Kreativitu nemůžete vypotřebovat. Čím víc ji používáte, tím více jí máte, řekla Maya Angelou.
  33. Talent není dar od Boha. Každá lidská vlastnost je ovlivněna jak geny, tak prostředím. Tempo, kterým si osvojujeme určitou dovednost, je do značné míry ovlivněno i zkušeností, říká Angela Duckworth v knize Houževnatost.
  34. Času dost. Umělci jsou většinou na vrcholu kreativních sil mezi čtyřicítkou a padesátkou. Tedy alespoň podle Wayna Dennise, který zkoumal přes 700 životopisů kreativních lidí.
  35. Stačí to říct nahlas. Nejjednodušší věc podporující kreativitu? Stačí lidem říct, ať jsou kreativní. Když lidi před samotným úkolem vyzvete k tomu, aby byli kreativní, jsou pak –⁠ dle výzkumu –⁠ opravdu kreativnější. Říká se tomu „be-creative effect“.
  36. Denní snění pomáhá. Ty nejlepší nápady přicházejí, když se naše mysl toulá. Samotný akt těkání mysli je vším, jen ne bezmyšlenkovitým. Podle výzkumu vede inkubační doba těkání mysli ke zlepšení kreativního myšlení, říká Scott Barry Kaufman v knize Zrozeni tvořit.
  37. Talent je přeceňovaný. Kdyby Hemingwayův úspěch záležel opravdu jen na talentu, nemusel by poslední stranu A Farewell to Arms přepisovat devětatřicetkrát. Napsal by to napoprvý.
  38. Syndrom bílé stránky. Civět na bílou stránku a nevědět, čím ji naplnit, je to nejhorší, co můžete dělat. Tahle úzkostná situace vás může dokonce zablokovat natolik, že nic nevytvoříte. Má i své odborné pojmenování –⁠ blank page syndrome.
  39. Kreativní proces je proces. Má většinou 5 fází: přípravu, inkubaci, iluminaci, evaluaci a verifikaci. Většina lidí nemůže něco vymyslet, protože přeskakují první dvě fáze. Chtějí okamžitě sypat z rukávu nápady.
  40. Rozhýbejte (si) slovíčka. Studie z roku 2018 prokázala, že čím více je starší člověk ve formě, tím lépe si v porovnání s méně zdatnými jedinci vybavuje slova, říká Sanjay Gupta v knize Bystřejší mozek.
  41. Vrána k vráně. Obklopte se podobně smýšlejícími lidmi. Francis Scott Fitzgerald a Ernest Hemingway byli přátelé, Mary a Percy Bysshe Shelleyovi se přátelili s lordem Byronem, Picasso kamarádil s Apollinairem.
  42. Každá dovednost je formou paměti. Úspěšní lidé většinou nejsou kreativnější nebo inteligentnější. Mnoho výzkumů potvrdilo, že mají pouze o dost víc natrénováno než jejich soupeři a konkurenti.
  43. Ne všechno se uchytí. Tak toho radši vymyslete hodně. Einstein si nechal patentovat přes 50 věcí, mezi nimi třeba lednici nebo halenku, Edison má na kontě přes tisícovku patentů.
  44. Příběhy se nevymýšlejí. Příběhy se hledají, říká Alexandra Berková v knize O psaní. A Stephen King na toto téma ve stejnojmenné knize říká: Vaše práce není najít nápady, ale rozpoznat je.
  45. Spíš dřina než nadání. V jiných odvětvích umění se výuce nikdo nediví a nikdo nepochybuje, že malbě, hudbě, tanci a divadlu je třeba se učit. Ba naopak se popravdě říká, že umění je 20 % nadání a 80 % dřiny, píše Alexandra Berková v knížce O psaní.
  46. Zahlcená mysl nic nevymyslí. Tvůrčí lidi potřebujou občas koukat do blba. Nejlepší nápady vznikají, když se nudíme. Umělkyně Maira Kalman říká: Svou mysl nejlíp zaostřím tím, že se vyhýbám práci.
  47. Občas to nevyjde. Tak ať stojí proces za to. Philippe Starck designoval několik let konvici, ze které se nakonec nedalo pít. Hot Bertaa je ovšem taková ikona, že někteří lidé stále poptávají její výrobu.
  48. Chvalte snahu, ne výsledek. To je údajně nejlepší cesta k růstovému myšlení, alespoň podle Carol Dweck a její knihy Nastavení mysli. Obzvláště praktická je tato rada pro rodiče.
  49. Definování problému. Čím lépe si definujete problém, tím lepší bude řešení, které vymyslíte. Kdybych měl hodinu na to, abych vyřešil problém, strávil bych 55 minut definováním problému a 5 minut jeho řešením, řekl Einstein.
  50. Víc nápadů. Lidé, kteří mají hodně kreativních nápadů, jsou dobří ve vytváření spojení. Budete-li trénovat schopnost utvářet spojení, vaše kapacita přicházet s novými nápady se bude zvětšovat, píše Dorte Nielsen v The Secret of the Highly Creative Thinker.
  51. Nemáte odžito? Vždycky si vzpomeňte na to, že renesanční malíři nikdy neviděli živého lva, lvi v té době žili pouze v Africe, říkají Anthony Brandt & David Eagleman v knize The Runaway Species.
  52. Zdroj kreativní síly. Jedním z nejbohatších zdrojů kreativní energie, mimořádných úspěchů a sebeuspokojení je zřejmě to, když se do něčeho zamilujete –⁠ do snu, do obrazu své budoucnosti, řekl Ellis Paul Torrance, psycholog a přední expert na kreativitu.
  53. Hlavně vytrvat. James Dyson, vynálezce prvního bezsáčkového vysavače, nebyl nadprůměrně inteligentní či kreativní. Jen měl trpělivost sestavit 5 127 prototypů a věnovat vynálezu vysavače 15 let práce.
  54. Odpojení. Proust měl pracovnu obloženou korkem a zatažené rolety, aby ho při práci nerušil hluk a světlo. Kafka tvrdil, že k psaní potřebuje samotu nikoliv poustevníka, ale nebožtíka, říkají Scott Barry Kaufman & Carolyn Gregoire v knížce Zrozeni tvořit.
  55. K úspěchu vede sebedisciplína. Žádné velké dílo nevytvořil umělec, který měl talent, ale byl líný, říká Rod Judkins v knížce The Art of Creative Thinking.
  56. Talent zraje. Paul Cézanne měl první výstavu v 56 letech. Grandma Moses začala malovat v 78 letech. Stan Lee vytvořil Hulka, Thora a Spidermana, když mu bylo 40. Julia Child napsala kuchařku v 50.
  57. Strach nikdy nezmizí. Je potřeba naučit se mu čelit. Henry Fonda pravidelně před každým vystoupením na jevišti zvracel, dokonce i ve svých sedmdesáti letech, vypráví Steven Pressfield ve Válce umění.
  58. Šťastná náhoda? Luck is when preparation meets opportunity. Well, creativity happens when preparation meets a surprise, píše Keith Sawyer v knize Zig Zag.
  59. Nikdo není čistý list. Když se spisovatel usadí a pustí do románu, sedí s ním v místnosti tisíce dalších autorů. Minimálně. Jsou tam přítomni i spisovatelé, které nikdy nečetl. Je to zákon přelidněných pracoven, vysvětluje Thomas C. Foster v knížce Jak číst romány jako profesor.
  60. Nápad nejde naplánovat. Nejlepší nápady vznikají, když to nejméně čekáme. Podle výzkumů nás řešení napadají spíše v době, kdy nejsme v pozoru a nesnažíme se je vymyslet.
  61. Podhoubí pro nápady. Informace, postřehy, dojmy, poznatky. Sbírejte je, zapisujte. Inspirace přeje připravené mysli, říkají Scott Barry Kaufman & Carolyn Gregoire v knížce Zrozeni tvořit.
  62. Kreativci bývají dobří pozorovatelé. Spíše poslouchají, než mluví. Spíš se ptají, než odpovídají. Aby dokázali něco vytvořit, musí na to nejdřív sesbírat materiál. Nasávání jde cvičit. A nezapomeňte: Vidět neznamená vnímat, upozorňuje Marie Königová v knize Tvořivost.
  63. Bordel pomáhá. Ale jen malý. Podle jednoho výzkumu jsou lidé, jejichž pracovní prostor je lehce chaotický, tvořivější.
  64. Na vlastní kůži. Eric Blair se narodil do dobré rodiny. Aby si zkusil život na okraji společnosti, dobrovolně žil na ulici, nechal se i zavřít. Díky tomu uměl toto prostředí popsat jako málokdo. Jen si následně musel změnit jméno, aby se za něj rodina nestyděla, vypráví Rod Judkins v knížce The Art of Creative Thinking. Jako George Orwell si pak už mohl psát, co chtěl.
  65. Být svým vlastním pokusným králíkem. Pilujte. Procesy, metody, prostředí. Replikujte úspěchy. Tom a David Kellyovi, zakladatelé legendární firmy IDEO, v knize Creative Confidence radí: Věnuj každý den čas tomu, aby ses sám sebe zeptal: Kdy jsem byl na vrcholu?
  66. Omezení osvobozuje. Kreativitě svědčí omezení. Rozpočet, deadline, téma, počet slov, barva, motiv atd. Jestli chcete zabít kreativitu, dejte někomu úplnou svobodu, prázdnou stránku a pero, říká Walter Vandervelde v knížce When the Box is the Limit.
  67. Kreativita je důležitější než IQ. Ellis P. Torrance, psycholog a přední expert na kreativitu, začal v 60. letech testovat kreativitu u dětí. Když děti testoval znovu po 22, 40 a 50 letech, vypozoroval, že testy kreativity předpovídají o 300 % spolehlivěji budoucí úspěchy dětí než test IQ.
  68. Hlavně to zapsat. Jinak to zapomeneme. Své o tom věděli Thomas Edison, Leonardo da Vinci, Virginia Woolf, Charles Darwin i Carl Jung. Ti všichni si vedli svůj tvůrčí zápisník, kam si poznamenávali nápady a myšlenky, vypráví Keith Sawyer v knize Zig Zag.
  69. Kreativita je jen nástroj. Být kreativní nikdy není cílem. Je to prostředek k něčemu dalšímu. Kreativita je pouze nástrojem, píše Austin Kleon v Jeď dál.
  70. Proč. Proč. Proč. Ptejte se na něj. Pořád a dokola. Proč je to nejdůležitější slovo, které kdy použijete, tvrdí John Hegarty v Hegarty on Creativity.
  71. Kreativita potřebuje prostor. Největším zabijákem kreativity je vyrušování, řekl John Cleese v knize Creativity: A Short and Cheerful Guide.
  72. Tabák nepomáhá. Nikotin výrazně omezuje přísun kyslíku do mozku, což má za následek pokles látkové výměny glukózy. Snižuje se tak duševní výkon jedince, píše Petr Žák v knížce Kreativita a její rozvoj.
  73. Čtyři hodiny denně stačí. K výjimečnosti nevede talent, ale náročný trénink. Studie ale ukazují, že cvičit/trénovat déle než 4 hodiny denně už nepřináší žádné benefity, člověk ztrácí energii a hrozí vyhoření, píše Keith Sawyer v knize Zig Zag.
  74. Lidi toho mají dost. Průměrný člověk konzumuje denně prostřednictvím různých zařízení asi 34 gigabytů informací, tedy cca sto tisíc slov denně, tvrdí Maryanne Wolf v knížce Čtenáři, vrať se. Proč by vám měl někdo věnovat pozornost?
  75. Umění je řemeslo. Stephen King řekl v knize O psaní: Ačkoli je nemožné udělat ze špatného spisovatele schopného a stejně tak z dobrého spisovatele geniálního, je možné – přestože je k tomu třeba spousta tvrdé práce, nadšení pro věc a včasná pomoc – udělat z čistě schopného spisovatele dobrého.
  76. Trocha šumu bodne. Ambientní zvuk napomáhá soustředění, tvrdí studie. Možná proto tolik tvůrců tvoří po kavárnách.
  77. Pomáhá samota, ne osamění. Samota a kreativita mají dlouhé dějiny plné příběhů. Život o samotě je už odedávna klíčem k osvobození toho nejkreativnějšího, intelektuálně silného a spirituálního potenciálu, říkají Scott Barry Kaufman & Carolyn Gregoire v knížce Zrozeni tvořit.
  78. Omyl. Nebudete-li připraveni se mýlit, nikdy nepřijdete s ničím originálním, řekl sir Ken Robinson.
  79. Nicnedělání rocks. Olga Mecking v knize Niksen radí: Dělejte méně. Položte sami sobě 3 otázky: 1. Když tohle neudělám, ovlivní to mé fyzické zdraví, duševní zdraví nebo pohodu? 2. Je tohle opravdu nezbytné? 3. Je tohle moje práce? 
  80. Metody, techniky a procesy. Nemusíte být kreativní, abyste byli kreativní, říká Paul Arden v knize It’s not How Good You Are, It’s How Good You Want To Be. Stačí následovat dobrý postup.
  81. Bláznivé nápady cvičí mozek. Test neobvyklého využití je častou součástí některých testů kreativity. Umělec Daniele Pario Perra je v tom hvězda: používá věci na to, na co nejsou určeny. Zásuvku jako držák na svíčky, žehličku jako sporák atd. Říká v knize Failed it! Erik Kessels. Zkuste to.
  82. Začít stačí. Slovy Pabla Picassa: Abyste věděli, co budete kreslit, musíte kreslit.
  83. Originalita = ponor + šířka zdrojů, říká Austin Kleon.
  84. O kreativitu se nedá přijít. Nedá se ukrást, nedá se vypnout, nevyprchá. Můžete se o ni opřít v jakékoliv krizi. Your creativity is your security, říká Mark McGuinness v knížce 21 Insights for 21st Century Creatives.
  85. Amatéři glorifikují tajemno. Profesionál drží hubu. Nemluví o tvůrčím procesu a pracuje. Profesionál nevnímá svou práci jako umění, ale jako řemeslo. … Soustředí se na techniku, píše Steven Pressfield ve Válce umění.
  86. Kreativní proces začíná dobrou otázkou. Často je to polovina úspěchu. Co přesně se snažíte vymyslet? Žijeme ve světě, který utvářejí naše otázky, řekl David Cooperrider.
  87. Chození pomáhá. Proto je mezi kreativci tolik milovníků dlouhých procházek. Darwin, Woolf, Aristoteles, Kant, Nietzsche, Hemingway, Dickens a tak dále! A pokud se půjdete projít, jděte někam do zeleně. Podle výzkumů jsou pak lidé kreativnější. Na Stanfordu zjistili, že lidé, kteří chodí, jsou průměrně o 60 % kreativnější než ti, kteří sedí.
  88. Kvalita kolísá. U všech. Shakespeare vytvořil většinu svých populárních děl v polovině své kariéry (38 let). V té době napsal i Hamleta. Před Hamletem a po něm napsal Shakespeare několik škvárů. Po nich ale opět vytvořil tři své nejlepší tragédie a poté se znovu propadl s kvalitou hluboko pod očekávání, popisuje Scott Barry Kaufman knížce Zrozeni tvořit.
  89. Centrum kreativity. Kreativita se neukrývá v jedné části mozku, spíše se vynořuje ze složité sítě neuronů aktivovaných po celém mozku, vysvětluje Keith Sawyer.
  90. Kreativitu jde zlepšovat. Neurobiolog Andreas Fink uspořádal s kolegy v roce 2006 studii, ve které polovinu účastníků proškolil v divergentním myšlení, druhou ne. Následně schopnosti jejich mozku otestovali a zjistili, že už po 2 týdnech tréninku je první skupina výrazně kreativnější.
  91. Nečekaná propojení. Isaac Newton spojil padající jablko a gravitaci, Coco Chanel spojila oblek a perly, Gutenberg spojil lis na víno a tisk, píše Dorte Nielsen v The Secret of the Highly Creative Thinker.
  92. Dar od Boha? Ne. Psycholog Benjamin Bloom kdysi řekl: Po 40 letech intenzivního výzkumu v Americe i v zahraničí můj hlavní závěr je: co se může naučit jeden člověk, může se naučit téměř kterýkoliv jiný člověk, bude-li mít vhodné podmínky k učení.
  93. Mytí nádobí. Dělejte monotónní činnosti. Pokud si občas najdete činnost, nejlépe nějakou velmi jednoduchou a mechanickou, u které se můžete zasnít, zvýšíte si šance, že přijdete na něco nového, říkají vědci.
  94. Kreativní rozkvět. Od konce 60. let do počátku 90. let bylo na téma kreativity otištěno víc než 9 tisíc odborných pojednání. Mezi lety 1999 a 2009 vyšlo dalších 10 tisíc odborných článků o kreativitě, popisuje Scott Barry Kaufman ve Zrozeni tvořit.
  95. Odvaha. Tvořiví lidé jsou často charakterizováni pomocí několika vlastností, které jsou u nich zastoupené ve větší míře než v průměrné populaci. Například psycholog Paul Torrance považuje za jeden z nejdůležitějších rysů kreativců odvahu. Kreativita vyžaduje odvahu, řekl i Henri Matisse.
  96. Milovat problémy. Pěstovat si lásku k řešení problémů je podle Mihalyho Csikszentmihalyiho, autora knihy (a pojmu) Flow, údajně jedna z nejdůležitějších podmínek k tomu, aby vás proces tvorby bavil.
  97. Systém a řád. Navzdory tomu, co se o kreativitě říká, kreativnímu procesu prospívá systém a řád. Jak řekl v jedné své knize Edward de Bono: Největším nepřítelem myšlení je jeho komplexnost, jež způsobuje zmatek. Myslíme-li prostě a jasně, více nás baví a je efektivnější.
  98. Vysoce citliví. Přibližně 15 až 20 % lidí je podle psycholožky Elaine Aron vysoce citlivých. Mezi umělci a dalšími kreativními lidmi je toto procento ještě mnohem vyšší, říkají Scott Barry Kaufman & Carolyn Gregoire v knížce Zrozeni tvořit.
  99. Všichni jsme umělci. Jen někteří z nás by neměli vystavovat, říká John Hegarty v Hegarty on Creativity.
  100. Kdyby to bylo lehký, dělal by to každej. Přestaňte si stěžovat, radí Elizabeth Gilbert v knize Big Magic. Samozřejmě že je těžké vytvářet nové věci, kdyby to bylo jednoduché, dělal by to každý, dodává.

 

💌 Další kreativní tipy na vás čekají v 3Ká, mém newsletteru o kreativitě, komunikaci a knihách. Přinese vám tři tipy, které vám pomůžou žít kreativnější život, vést smysluplnější rozhovory, vytvářet kvalitnější kontent a číst lepší knihy. Ve schránce ho můžete za pár kaček najít každý pátek, nebo jednou měsíčně zdarma.


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *